Kočky praxi terapeutů Dornovy metody navštěvují velmi zřídka a když, tak v případě vážného problému. Většinou se setkáváme s kočkami po autonehodách, pokud ji přežijí, výjimkou nejsou ani úrazy od psů a nebo když majitel nechá otevřené okno na ventilačku a kočka v mezeře uvízne.
Jantara je kočka černá jako uhel s nádhernýma očima barvy jantaru- odtud tedy jméno. Jantara se k současným majitelům přibydlela, jak to tak bývá. Jednoho dne před dvěma měsíci se přivlekla domů a nemohla chodit na jednu nohu, proto majitelé usoudili, že ji zřejmě srazilo auto. Po návštěvě veteriny a RTG jim bylo řečeno, že kočka má po úraze rozpojenou pánevní sponu a dislokovaný kyčelní kloub. Stav kočky se mírně zlepšil, aby se následně prudce zhoršil a Jantara začala mít potíže s vyprazdňováním do té míry, že sama nebyla schopná, ocas nosila svěšený a nebyla schopná s ním hýbat. Veterináři majitele uklidňovali tím, že se vše samo spraví. Majitelka se rozhodla vyhledat pomoc pomocí Dornovy metody.
Jantara špatně chodila, zadek svěšený k zemi, spíš tak popocházela. Ocas tahala za sebou. Bez odporu se nechala ošetřit vleže na boku, což u koček samo o sobě nebývá úplně zvykem. Po ošetření končetin jsem vyzjistila obrovskou rotaci pánve a křížová kost byla hrozným způsobem dislokovaná z fyziologické polohy. To vše nasvědčuje tomu, že náraz šel na zadní část zvířete. Fascie v oblasti pánve, křížové kosti a bederní páteře byly v jednom velkém spasmu. Zde se uplatila Osteodynamika, pomocí níž jsem uvolnila fasciální řetězce. Jantara dávala najevo nevoli, ale ani jednou se nepokusila škrábnout a nebo snad kousnout. Jasně věděla, že to je pro její dobro. Protože jsem tušila veliký problém v místě přechodu ocasu a křížové kosti, pracovala jsem velice jemně a největší opatrností s fasciemi a jen do té míry, co mi Jantara dovolila. Požádala jsem majitele ještě o snímek tohoto místa. Rozloučili jsme se s tím, že uvidíme, jak kočička zareaguje na první terapii- buď budou nervy tak poškozené, že nenastane zlepšení a nebo naopak- nervová pleteň je utlačená vlivem posunů v kosterním aparátu a stažení fascií.
Za několik dní mi majitelka volala s výbornou zprávou: Jantara nosí třetinu ocasu nahoru, snaží se sama vyměšovat, už tolik nespolupracuje s majiteli při pomoci s vyprazdňováním a dělá si pořádek mezi ostatními domácími kočkami. Druhý den přišel nový rentgenový snímek.. po dvou měsících řešení stavu kočky na veterinách si nikdo „nevšiml“, že kočka má ještě navíc frakturu ocasních obratlů….
Zůstává mi rozum stát nad tím, jak se může taková věc přehlédnout.. opět jasný důkaz o tom, že pokud terapeut má pocit, že potřebuje RTG snímek pro to, aby věděl, co v daném místě je za problém, má k tomu pádný důvod… třeba zrovna frakturu ocasu…
